Počet zobrazení stránky

pátek 20. října 2017

Neobvyklé přátelství

Byl  hezký  jarní den a Leona si vyšla se svou ovčandou na procházku.  Chvíli se jen tak couraly a občas  Asta  přitáhla klacík,  aby jí  ho panička házela , moc ráda  aportovala.

Pomalu přišly až do parku,  Leona si sedla na lavičku a rozhlížela se.  Astu  zaujal hlouček kluků,  kteří se nad něčím skláněli  a pokřikovali.
Rozběhla se k ním,  ale Leona pískla a Asta  se poslušně stáhla zpátky.

Po chvilce to ale nedalo ani   jí a šla se podívat.  To co uviděla,  ji nahrnulo krev do hlavy. Měla moc ráda zvířata,  snad všechna a  tihle kluci  měli v krabici  mládě bílého potkana a bavili  se jeho týráním.
Šťourali do něj klackem, tahali za ocas a právě někoho napadlo,  že by jej mohli pitvat .

Leona je  odstrčila a sáhla po potkanovi  do krabice.
Jeden z kluků ji zadržel ruku : "Hele o co ti jde,  to je můj potkan".   "Hm,  a nedal by jsi mi ho?"   kontrovala Leona.
Kluk se ironicky pousmál  a řekl,   že jedině prodal.   "Za kolik?" opáčila pohotově.   "Naval dvě  stovky a je tvůj "  zněla odpověď.

Měla u sebe jen 150 kč  ale  kluci nakonec  brali i to.  Sice v té době  bylo stopadesát  korun pro ni hodně,  moc velké kapesné nedostávala,  ale přece nenechá tohle zvířátko  klukům na pospas.
Vzala krabici s potkanem a vydala se domů.  Asta vrčela a poskakovala kolem ní,  moc by chtěla do krabice strčit svůj zvědavý čumáček,  ale kdepak,  na toho malého tvorečka se musí pomalu.

Doma samosebou nebyl nikdo nadšený,  máma se zhrozila a  vyjekla,  že tohle tedy musí hned pryč,  táta se ale  nechal přemluvit,   že potkan může mít pelíšek v  jejich suchém a teplém sklípku.
A  tak dostal  jméno Robin a  Leona  za ním chodila každou volnou chvilku,  po pár dnech jej začala brát i ven.

Robin a Asta si na sebe postupně zvykli a tak bylo vídat tuhle trojici venku běžně.
Robin se  naučil sedět Leoně na rameni a  Asta  jej občas  jemně přátelsky olízla.
Žil s nimi dva roky a s  Astou byli  celou dobu  nerozluční kamarádi.

4 komentáře:

  1. Já jsem cestou z restaurace donesla domů kotě, které za pár týdnů porodilo dalších šest. Měli ze mě radost, ale mohli jsme zůstat všichni...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky dobrý:-) Je fajn, že koťata neskončila na ulici.

      Vymazat