Počet zobrazení stránky

čtvrtek 2. listopadu 2017

Obsese

Být pořád v jednom kole,  nebo si dopřát denně i čas na odpočinek,  relaxaci?!  To je dost individuální.  Každému vyhovuje něco jiného.
Pokud je člověk spokojený,  je vše v pořádku.

Já bych chtěla zmínit,  jak dramatický může být život s obsesí. Pro nemocnou osobu i  její nejbližší.
Měla jsem známou,  která touto poruchou trpěla.  Nikdy nekončící koloběh uklízení , mytí, čištění atd.
Měla dvě děti.  Když byly malé a například některému upadl dudlík,  myla jej zhruba půl hodiny.  Po přebalování si stejně  dlouho drhla ruce .  Sotva dokončila mytí,  upadla dítěti hračka a následovalo  opětovné dlouhé mytí.  Takhle to šlo celé dny.
Denně myla dezinfekcí celý byt.  Opakovaně!  Pračka u nich jela od rána do noci.

Pokud si například šla umýt vlasy,  provedla šamponování a splachování zhruba  50x!!
No,  výčet by byl dlouhý. 
Logicky takto nic nestíhala a musel se do péče o děti a domácnost naplno zapojovat manžel,  který tak trpělivě činil po své práci dlouho do noci.
Do zaměstnání chodil nevyspalý,  unavený.
Když  starší syn povyrostl,   musel se zapojit i on.   Na nějaké rodinné výlety nebylo ani pomyšlení.  Jen práce a práce.

Známá se sice léčila,  ale bez valného úspěchu.  Když děti odrostly,  psychicky i  fyzicky vyčerpaný  manžel  požádal o rozvod.
A  já  jsem toho názoru,  že mu to snad ani nelze mít za zlé.  Jejich život byl totiž jako kolotoč,  z kterého  se prostě jinak  vystoupit  nedá.

4 komentáře:

  1. Tak to je tragická situace. Nemocný za svoji obsesi nemůže, ale pro jeho okolí to musí být moc těžké.

    OdpovědětVymazat
  2. Neumím si takový život vůbec představit. To musí být hrozný :-(

    OdpovědětVymazat