Počet zobrazení stránky

neděle 3. prosince 2017

Tajemný Štědrý den

Tento den, pro mě zůstane navždy neskutečně krásný a tajemný.  A  je  jedno,  že už dávno nejsem ve věku,  kdy se věří na Ježíška.   Já prostě miluji  tu atmosféru a  dodnes  si právě v tento den  připomínám i kouzlo svých dětských snů a přání.

Když jsem byla malá, rodiče ráno na Štědrý den uzamčeli jeden z pokojů a to v nás dětech, vzbuzovalo obrovskou zvědavost.

Snažili jsme se nakukovat klíčovou dírkou, ale nikdy jsme nic nezahlédli.
Rodiče nám uměli připravit opravdové večerní překvapení.  Dlouho se jim dařilo v nás uchovávat iluzi tajemného  "ježíška",  který večer vklouzne do pokoje a nadělí dárky.

Když jsem dospěla,  kouzlo neodešlo,  jen už pro mě bylo v něčem jiném,  když jsem věděla, že dárky si nadělujeme sami navzájem.

Stačí se v ten den dívat kolem sebe.  Zapálit svíčky,  po sváteční večeři se projít, třeba  kolem rozzářených oken,  za kterými vykukují nazdobené stromečky ostatních domácností.

Po návratu si udělat čaj a třeba si jen povídat,  nebo pustit pohádky v televizi. Velká část toho kouzla je ale v naších srdcích, v našem podvědomí.

Na nás záleží, jaký Štědrý den bude.
Jedno mě  ale trochu mrzí… že se v období adventu  "najednou" ví,  že máme děti bez rodin, lidi bez domova a lidi staré,  osamocené, či těžce nemocné.

Kolem adventu je na toto téma v televizi plno srdceryvných reklam.  Já jsem toho názoru… že pokud chci na tyhle lidi myslet a něco pro ně udělat,  nemusím čekat až na Vánoce.

4 komentáře: